Varšava 1944
Home 2.sv. válka 1944-45 Den D Atentát na A. H. Garden Finsko 1944 Bagration Varšava 1944 Bulharsko Jugoslávie SNP VF 1943-45 Řecko Dukla 44 Ardeny 1944 1945 Jalta 45 Maďarsko Pád Berlína Postupim 45 Atomová bomba Osvobození ČSR Norinberk

 

 

Varšavském povstání

 Už několik dnů čekala celá Varšava na chvíli, kdy konečně nadejde hodina označená kryptonynem W. Stalo se tak 1. srpna 1944 v 17 hodin. V tu chvíli začalo v celé Varšavě povstání, jehož cílem byla likvidace německé posádky a obsazení města polskými vlasteneckými silami... Výbuch povstání byl spojen s faktem, že se k Varšavě blížily silné oddíly Rudé armády. Kdyby město osvobodily, podpořilo by to pozici polských komunistů; kdyby naopak premiér Mikołajczyk s polskou exilovou vládou mohl přivítat Rudou armádu v osvobozeném hlavním městě, posílilo by to jeho pozici při očekávaném vyjednávání se Stalinem. Konečné rozhodnutí padlo na velitelství Armii krajowej 31. července, kdy se na předměstí Varšavy objevilo několik tanků 1. běloruského frontu maršála Rokossovského...

maršál Rokossovsky

Ve Varšavě bylo v té době asi 15 000 německých vojáků a asi 40 000 vojáků Armii Krajowej, kteří však byli daleko hůře vyzbrojeni než Němci.

Komorowski- od roku 1943 - do porážky Varšavského povstání  velitel Armii Krajowej

 Jednotky AK na počátku povstání dobyly řadu strategických bodů ve městě. Do 4. srpna se jim podařilo obsadit značnou část Varšavy, ne však mosty přes Vislu a varšavské letiště. V tu chvíli se ale sovětská ofenziva zastavila; názory na důvody tohoto kroku se rozcházejí. Sověti tvrdili, že vyčerpaná armáda potřebovala před překročením Visly odpočinek, Poláci a značná část západních odborníků se domnívají, že Stalin nařídil zatavení postupu Rudé armády záměrně, protože mu potlačení povstání německými silami vyhovovalo. Druhá varianta je asi nejvíce pravděpodobná... Nacistické oddíly přešly do protiútoku a začaly bohužel postupně dobývat jednu varšavskou čtvrť za druhou. Poláci hrdinně bojovali, ale nebylo to nic platné. Nacisté se při bojích dopouštěli ukrutností vůči civilnímu obyvatelstvu. Obergruppenführer SS Erich von dem Bach-Zelewski dostal rozkaz potlačit povstání nasazením zvláštních jednotek SS a ty si počínaly nevídaně brutálně (v jejich řadách byli ve značném množství Ukrajinci...). Jen do 12. srpna, kdy německé jednotky dokončily obklíčení Starého města, zahynulo při hromadných popravách 40 000 Poláků. Obrovská převaha vojáků i zbraní rozhodla o tom, že velitel obklíčené jednotky plukovník Ziemski vydal rozkaz, aby se zbytek bojovníků pokusil probít na vlastní pěst složitým systémem kanálů ze středu města.

Erich von dem Bach-Zelewski

plukovník Ziemski

Varšavské povstání, jemuž ze strany Rudé armády byla odepřena jakákoliv pomoc, zásobovala jen letadla pilotovaná polskými, americkými a britskými letci (shozeno bylo 230 t zbraní a munice - většina padla do rukou nepřítele, sestřeleno 41 letadel); poté i Sověty, když už bylo o osudu povstání rozhodnuto... Povstání bylo proto odsouzeno k porážce. Poslední dny záři byly i posledními dny povstání. 

Jeho bilance byla krutá: více než 150 000 obyvatel zahynulo a dalších 150 000 bylo vyvezeno na nucené práce do Německa. 40 000 obránců Varšavy bylo deportováno do koncentračních táborů. V povstání zahynulo cca 18 000 povstalců, Němci zratili také zhruba 17 tis. zabitých a 9 tis. Zraněných vojáků...

  nahoru