|
|
|
Cesta
k výbuchu atomové bomby nad Hirošimou v srpnu 1945 začala náhodným
objevem německého vědce Otto Hahna v roce 1938. Bombardoval vzorky
uranu neutrony, a uvnitř uranu nalezl atomy barya, o nichž se zprvu domníval,
že jsou formou radia. Jeho spolupracovnice Lise Meitnerová, která po útěku
z nacistického Německa pracovala v Nobelově institutu ve Stockholmu,
pochopila, že bombardováním neutrony se atom uranu rozštěpí a v jediném
zlomku vteřiny nastává řetězová reakce, při níž se
uvolní nesmírné množství energie. Když
v roce 1939 tajná služba USA zjistila, že nacistické Německo objevilo
princip jaderného štěpení, byl na hrozící nebezpečí upozorněn
prezident Roosevelt dopisem, podepsaným americkými vědci v čele s
Einsteinem a Oppenheimerem.
V
nejpřísnější tajnosti začaly týmy vědců zkoumat možnost
vybudování jaderného reaktoru, jiné skupiny pracovaly na oddělení
izotopu uranu, nezbytném kroku k uvolnění energie v řetězové
reakci. V roce 1942 se J. R. Oppenheimer ujímá koordinace dosažených výsledků
a v zapadlém městečku Los Alamos v Novém Mexiku byl zahájen nejdůležitější
program armády USA pod krycím názvem "Projekt
Manhattan". Tým vědců, mezi nimiž byla desítka současných
či budoucích nositelů Nobelovy ceny, pracoval s nesmírným vypětím
tak, že 16. července 1945 mohlo dojít v poušti Nového Mexika k pokusnému
výbuchu. ….a teď
teorie žádá praxi….
LITTLE BOY Uranová bomba Little Boy (Chlapeček) byla připravena k vypuštění 31. července 1945, kdy byla definitivně sestavena dohromady techniky na ostrově Tinian v Pacifiku - podle slov jednoho z techniků vypadala "jako protáhlá nádoba na odpadky s ploutvemi". Na Tinian byla předtím dopravena na palubě USS Indianapolis - loď byla vybrána jako dopravní prostředek bezpečnější než letadlo. Paradoxně byla loď během plavby pozorována japonskou ponorkou a při zpáteční cestě dokonce potopena, přičemž její mise byla tak tajná, že několik dní nikomu nescházela! Záchranné lodě začaly lovit zbytky přeživších až po 96 hodinách, celkový počet obětí útoku a poté žraloků dosáhl téměř 900 mužů (čtyři pětiny posádky). Bylo rozhodnuto, že primárním cílem bude Hirošima (městská průmyslová oblast) a záložními cíli budou Kókura (vojenské sklady a město) a Nagasaki (městská oblast). Hirošima byla vybrána zejména proto, že podle zpráv rozvědky se v ní nenacházel žádný zajatecký tábor spojeneckých vojáků (ve skutečnosti bylo v Hirošimském hradu vězněno 23 amerických zajatců). Let byl naplánován na 6. srpna a velitelem prvního bombardéru s jadernou pumou na palubě se stal plukovník Paul W. Tibbets, který všechny letce podílející se na celé akci dlouhé měsíce cvičil. Jeho letoun (byl to B-29-45-MO postavený v závodech Martin, Omaha, sériové číslo 44-86292) byl den předtím pojmenován po Tibbetsově matce: Enola Gay.
Náletu se zúčastnilo celkem sedm bombardérů B-29 Superfortess: Povětrnostní průzkum: Straight Flush (maj. Claude Eatherley, Hirošima) Jabbit III (maj. John Wilson, Kókura) Full House (maj. Ralph Taylor, Nagasaki) Nálet samotný: Enola Gay s pumou Little Boy (plk. Paul W. Tibbets, Jr.) Great Artiste - fotografický doprovod (maj. Charles Sweeney) No. 91 - fotografický doprovod (Maj. George Marquardt) Záloha na Iwojimě: Top Secret (kpt. Charles McKnight) - do tohoto letounu mohla být v případě poruchy Enoly Gay bomba teoreticky přeložena.
Posádku letounu Enola Gay tvořili: plk. Paul W. Tibbets, Jr. - velitel, první pilot kpt. Robert Lewis - druhý pilot maj. Thomas Ferebee - bombometčík kpt. Theodore "Dutch" van Kirk - navigátor por. Jacob Beser - radiolokační důstojník por. Richard Nelson - radista plk. William "Deak" Parsons - námořní expert přes výbušniny por. Morris R. Jeppson - kontrola elektronických obvodů pumy sgt. Wyatt Duzenbury - palubní technik sgt. Robert Shumard - pomocník pal. technika, střelec sgt. Joe Stiborik - střelec sgt. George "Bob" Caron - zadní střelec
Letouny odstartovaly krátce po sobě brzy ráno (Enola Gay ve 2.45 hod.), 6. srpna 1945. Hodinu před nimi odletěly nad Japonsko tři povětrnostní průzkumné letouny a zároveň "Top Secret" přelétl na Iwojimu. Když Tibbetsův stroj nad tímto ostrovem přeletěl bylo jasné, že už záložního bombardéru nebude patrně zapotřebí. Cestou k Japonsku informoval plukovníka Tibbetse jeden z povětrnostních letounů (Eatherlyho "Straight Flush") o tom, že obloha nad Hirošimou je jasná a vhodná k vizuálnímu zaměření a odhození bomby. Námořní expert Parsons slezl do pumovnice a bombu částečně aktivoval (puma byla zajištěná pro případ nehody při startu). Před jejím vypuštěním ji definitivně aktivoval poručík Jeppson. V 8.15 hod. vypustila Enola Gay bombu Little Boy ve výšce
FAT MAN Plutoniová bomba Fat Man (Tlouštík; pojmenování po Winstonu Churchillovi) byla naložena do bombardéru B-29 známého pod jménem Bock's Car (byl to B-29-35-MO postavený v závodech Martin, Omaha, sériové číslo 44-27297). Letoun byl pojmenován po svém veliteli kapitánu Fredericku C. Bockovi, přesto však byl během této mise pilotován majorem Sweeneym (Bock velel jednomu z pozorovacích bombardérů). Primárním cílem byly vojenské sklady v Kókuře, záložním pak Nagasaki. Bock's Car odstartoval 9. srpna 1945 s pumou Fat Man na palubě. Tentokrát bylo ale nad primárním cílem zataženo. Bock's Car nad cílem třikrát obletěl, ale muniční komplex nezahlédl. Major Sweeney navíc zaslechl rádiovou korespondenci japonských stíhaček a protože se mohly blížit k němu, rozhodl se letět na Nagasaki. Tam bylo také zataženo, ale po chvíli bombometčík zahlédl mezeru v mracích a v 11.00 hod., po malé úpravě kursu, byla puma svržena - její síla byla 22 kilotun. Tentokrát ovšem bomba daleko minula svůj cíl a vybuchla nad severozápadní částí města. Přestože je plutoniová puma v porovnání s uranovou účinnější, tato napáchala méně škod a způsobila méně obětí, v neposlední řadě díky terénu. I tak byl ale její výbuch zničující - zahynulo přibližně 35 tisíc lidí.
|
